Když v roce 2005 vydali libere?tí Act Of God své album “…?asem zapomenutí”, bezmála mi vyrazili pojistky. Hudebními nápady, jejich zpracováním, neot?elostí, barevností i povedeným zvukem. Pak však, jakoby snad cht?li dostát názvu svojí desky, razantn? ustoupili do pozadí. Po personálních rošádách a snad kone?n? už i konsolidaci sestavy p?ichází Act Of God aktuáln? se svojí albovou novinkou “Vzpomínky v zrcadlech”. Šest let je hodn? dlouhá doba…, takže logicky by se kupa v?cí zm?nit mohla. Ta základní pozitiva, nazna?ená o pár ?ádk? výš, však našt?stí z?stala prakticky beze zbytku zachována.

K d?ležitým zm?nám – autorská pravomoc byla ?áste?n? omezena, výhradním tv?rcem na “Vzpomínkách” je Martin Hrachovec. Z pohledu potenciální jednotvárnosti však jde o zm?nu pouze kosmetickou, dokonce bych ?ekl, že ve snaze o maximální rozmanitost (nijak násilnou) se Act Of God lehce dostali až za mantinely soudržnosti nahrávky. Zm?na u mikrofonu, kde Annu Burianovou nahradila Stá?a Novotná je už hmatateln?jší. V celkovém sou?tu je po provedení všech matematických operací s plusy a mínusy výsledek nerozhodný – v ?istých, k?ehkých i dynamicky zp?vných polohách (a ve vzájemných dialozích s ?istým mužským vokálem pak tuplem) je Stá?a ješt? o ždibec p?itažliv?jší, než mému uchu siln? lahodící Anna, bohužel v momentech, kdy nasadí hodn? nep?irozenou masku drs?a?ky (viz. nap?. titulní” Vzpomínky v zrcadlech” ?i “Snazší je nevid?t”) body ztrácí. Praktická ukázka toho, jak hudební nápady dokážou nakopnout výkon jednotlivce pak p?ináší nap?. „Sv?j život zvládnout sám“. Pomalá pasáž je celkov? nezáživn? hluchá a v momentech, kdy se v refrénu zvedne melodická vlna, je najednou Stá?a maximáln? p?esv?d?ivá. Nová rytmika jen potvrzuje to, co Act Of God nazna?ili v dávném rozhovoru – kluci umí hrát. A hodn? d?ležitá zm?na–nezm?na, snad ta vyšší moc v názvu kapely zap?sobila, že na kytarových postech se znovu sešlo duo navrátilc? Martin Hrachovec a Tomáš Rá?ek, kterým to spolu skv?le ladí.

Co se osv?d?ených jistot týká, Act Of God nezklamali hlavn? z pohledu hitovosti (o zvukové ?istot? nemluv?). Díky stylové nevázanosti m?že snaha o ukazování na top momenty vyvolat hodn? polemik (na své si p?ijdou gotici, melodici, deatha?i…), osobn? se hlásím p?edevším k melodicky dramatickým dialog?m (tedy t?m, kde se Martin se Stá?ou vyhýbají klasické stylizaci do krásky a zví?ete) s výraznými refrény – výpravnou “Bez zvláštních slov a frází” a “Stíny nad ránem” s nesmírn? š?avnatým refrénovým výletem do výšek. Stejn? jako v kole minulém – ano, i to lze považovat za jistotu – mi do uší neleze Martinova záliba v temnot? – v chropotu i jednotvárnosti (pomi?me divoké kytarové sólo) zamrzlý „Sv?t pod ledem“, který tvo?í radikální protipól nadýchaných melodií. Ale práv? i díky t?mhle kontrast?m je podtržena osobitost Act Of God.

S pot?šením m?žu konstatovat, že proces klinické smrti, následné oživování, bo?ení i budování byl ukon?en tím nejlepším možným zp?sobem. Act Of God mají na kont? další výbornou desku. Mírný bodový pokles oproti minulému albu je zp?soben pouze tím, že stylová rozevlátost a pestrost na mne tentokrát p?sobí pon?kud nesourod? a p?íliš rozháran? (nepopírám, že si v tom jiní m?žou nalézt nejv?tší kouzlo nahrávky). I p?es to jsou “Vzpomínky v zrcadlech” nadpr?m?rn? výživnou položkou, která si místo v mém p?ehráva?i zabírá na sakra dlouhou dobu

1. Dobro Umírá Drív I
2. Sílenství Pro Vlastní Beznadej
3. Bez Zvlástních Slov a Frází
4. Mlcení Lidskosti
5. Stíny Nad Ránem
6. Vzpomínky v Zrcadlech
7. Svuj Zivot Zvládnout Sám
8. Svet Pod Ledem
9. Snazsí Je Nevidet
10. Dobro Umírá Drív II

Download

album